Životopis Bohumila „Bimby“ Konečného
Kreslíř a ilustrátor Bohumil Konečný se narodil 19. dubna 1918 v Plzni. Přezdívka Bimba pochází z italštiny a dal mu ji jeho otec. Bimba již od dětství projevoval výrazný výtvarný talent. Na podzim roku 1935 v posledním roce studia na II. státní reálce v Plzni nakreslil velkou karikaturu profesorského sboru - tzv. Kulometnou rotu. Kresba mu sice vynesla kázeňský postih, ale zároveň nadchla malíře Zdeňka Buriana, který Konečnému na základě této kresby doporučil studium na Akademii výtvarných umění. Stejně jako předtím Zdeněk Burian i on studoval v Praze na akademii u prof. Jakuba Obrovského. Jeho studia skončila za německé okupace uzavřením všech vysokých škol.
Bimba Konečný kreslil před válkou a za války mnoho ilustrací pro časopisy Ahoj, Rozruch i Foglarova Mladého hlasatele. Je autorem mnoha časopiseckých obálek, nejznámější je asi jeho obálka s Rychlými šípy z poválečného časopisu Vpřed. V časopisech Mladý Hlasatel a Vpřed ilustroval zejména dobrodružné povídky Otakara Batličky. Později ilustroval knižní výbory jeho díla i řadu knih svého přítele Jaroslava Foglara.
Konečného skvělá kreslířská technika se uplatnila nejen v akčních a dynamických ilustracích dobrodružných příběhů, ale i v reklamě, jíž se živil po válce. Kreslil plakáty, propagační materiály pro exportní výrobky, a dokonce pin-up girls - přitažlivé sexbomby, které svými vnady pomáhaly propagovat konkrétní výrobek. Jeho kariéru neblaze poznamenala spolupráce s Petrem Sadeckým. Spolu se Zdeňkem Burianem pro něj Konečný namaloval komiks o bojovnici Amazoně. Sadecký kresby ukradl a emigroval na západ, kde Amazoně přimaloval rudé hvězdy na čelo a vytvořil z ní ženu říjnové revoluce - Octobrianu. Ta začala žít vlastním životem a stala se kultem - Dawid Bowie o ní chtěl natočit film, pop-punkový zpěvák Billy Idol si nechal vytetovat její podobiznu na paži ... Pro Konečného skandál znamenal v podstatě konec kariéry. Komunistický režim mu znemožnil na řadu let publikovat. Bohumil Bimba Konečný zemřel 14.ledna 1990 v Kožlanech u Plzně.
Zájem o pozapomenutou tvorbu znovuobnovila výstava v Mladé Boleslavi v roce 1994 (kurátor František Ulč) a zejména dvojice velkých výstav v Západočeském muzeu v Plzni v roce 2007 a v Obecním domě v Praze v roce 2008 (kurátoři Jan Hosnedl a František Ulč). V rámci výstav vznikla i monografie Tomáše Pospiszyla Bohumil Konečný a dokumentární film Ladislava Moulise Bimba - příběh zapomenutého malíře.