Retrospektivní výstava „Bimba - dobrodružství Bohumila Konečného“
(Obecní dům v Praze, 10.10.2008 - 31.1.2009)

Členění výstavy:

1. Talentovaný student
2. Pražská školení
3. V Baťových službách
4. Humoristické listy
5. Ilustrace k časopisu Mladý hlasatel
6. První české pin-up girls
7. Rodina, přátelé a cesty
8. Ilustrace k časopisu Vpřed
9. Nová doba a kresby pro Slovensko
10. Reklamní tvorba – poválečný export
11. Knihy Jaroslava Foglara
12. Knihy Otakara Batličky a ilustrace ze sedmdesátých let
13. Kauza Sadecký a Octobriana
14. Ilustrace do časopisů a knih v osmdesátých letech
15. Obrazy s westernovou tematikou a krajiny
16. Podoby žen

Kulometná rota - kamínek, který spustil lavinu

Kulometná rota svými rozměry moc kamínek nepřipomíná. Je to obrovská karikatura profesorského sboru gymnázia v Plzni na Mikulášském náměstí z roku 1936. Když jsem ji v roce 2004 při Dnu otevřených dveří naší školy poprvé uviděl, vůbec jsem netušil, co vše tento nález způsobí. Podpis Bimba dole v rohu této kresby mě tehdy vrátil o nějakých dvacet let zpátky - okamžitě jsem si vzpomněl na oblíbené knížky svého skautského mládí - na spisovatele Jaroslava Foglara a Otakara Batličku a na jejich ilustrátora - Bohumila Konečného, zvaného Bimba.

V roce 2006 se konala v galerii Jiřího Trnky v Plzni výstava u příležitosti 100 let naší školy. Její součástí byla i malá výstavka reprodukcí kreseb a maleb Bimby Konečného, zde jsme tohoto malíře poprvé představili plzeňské veřejnosti. To jsem už spojil své síly s největším znalcem díla B. Konečného s Františkem Ulčem a s Bimbovou manželkou paní Evou Konečnou. Nastaly dva roky perné práce: společně s F. Ulčem (a také J. Holubem) jsme začali dávat dohromady kontakty na majitele originálů Bimbových kreseb rozesetých po celé republice. Začal jsem je pak navštěvovat a přesvědčovat, aby Bimbovy kresby půjčili na výstavu. Majitelů bylo nakonec 34. Zároveň jsem začal shánět peníze na celý projekt a také jsme začali točit s režisérem Ladislavem Moulisem dokumentární film o Bimbovi. A to v době, kdy jsme neměli ani korunu na jeho realizaci.

Výsledkem našeho úsilí byla na jaře roku 2007 čtyřměsíční velká retrospektivní výstava Bimba - zapomenutý malíř Bohumil Konečný v Západočeském muzeu v Plzni a první vydání knihy Zapomenutý malíř Bohumil Konečný (vyšla v nakladatelství Arbor vitae v roce 2007) historika umění Tomáše Pospiszyla. Následoval dokumentární film Ladislava Moulise Bimba - příběh zapomenutého malíře (Hartola film, 2008). S výstavou i celým projektem pomohla řada lidí, za všechny bych rád jmenoval radního pro kulturu Plzeňského kraje Martina Baxu a náměstka primátora Plzně Petra Náhlíka, ředitele Západočeského muzea Františka Frýdu a sběratele Bimbova díla Jaroslava Holuba. Finančně přispěl Plzeňský kraj, statutární město Plzeň a řada dalších institucí, zejména pak generální sponzor Plzeňská teplárenská a.s. Plzeňská výstava i kniha měly značný ohlas v tisku. O Bohumilu Konečném referovala Česká televize, Český rozhlas, Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, Respekt, Instinkt, Xantypa ...

Na jaře roku 2008 nám byla vedením Obecního domu v Praze (generálním ředitelem Tomášem Vackem a jeho finanční ředitelkou Kateřinou Šimečkovou) učiněna fantastická nabídka: představit dílo Bohumila Konečného - Bimby v jejich výstavních prostorách. Nastal velký shon. O spolupráci a pomoc jsem požádal skauta a poslance Petra Bratského, záštitu nad pražskou výstavou k naší velké radosti převzal ministr kultury Václav Jehlička, který si výstavu v Západočeském muzeu nenechal ujít při pracovní návštěvě Plzně, a také bývalý absolvent stejné školy jako Bimba - ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Pomohla opět celá řada dalších skvělých lidí - za všechny bych jmenoval alespoň plzeňského senátora a místopředsedu Senátu Parlamentu ČR Jiřího Šnebergera, náměstkyni hejtmana Plzeňského kraje Olgu Kalčíkovou, radního Martina Baxu a skauta a náměstka primátora Petra Náhlíka.

Generálními partnery výstavy se stalo Ministerstvo kultury a znovu výstavu podpořila Plzeňská teplárenská a. s. v čele s předsedou představenstva Romanem Jurečkem. Pro realizaci výstavy v Praze jsme získali renomovanou společnost Arbor vitae societas zastoupenou paní Vladanou Rýdlovou a Martinem Součkem. Arbor vitae připravilo i druhé rozšířené vydání knihy, kterou držíte právě v ruce. Česká televize při příležitosti zahájení výstavy a v roce devadesátého výročí narození Bohumila Konečného uvede dokument o jeho životě.

Závěrem chci poděkovat všem, kteří s výstavou pomohli. Majitelům originálů Bimbových kreseb a maleb za jejich bezplatné zapůjčení, partnerům výstavy, sponzorům, novinářům i všem zainteresovaným veřejným činitelům. Zejména bych chtěl poděkovat dvěma lidem, jejichž přátelství si velmi vážím: Františku Ulčovi a paní doktorce Evě Konečné. Oběma děkuji za jejich nevšední ochotu i pomoc!

Ani ve snu mě před čtyřmi lety nenapadlo, kam mne nález Kulometné roty dovede. Musím se v duchu smát, že na začátku byla jedna karikatura (za kterou navíc Bimba dostal dvojku z chování) a na konci je výstava pod záštitou dvou ministrů v reprezentačních prostorách pražského Obecního domu. Kulometná rota byla jen kamínkem, který spustil velkou lavinu událostí. Doufám, že jemně zasáhne i Vaše srdce.

Jan Hosnedl - kurátor výstavy

(Ne)zapomenutý malíř

Tvorba Bohumila Konečného byla kdysi mezi veřejností dobře známa. Pamětníci ještě dnes vzpomínají na jeho legendární obálky časopisů i knižní ilustrace s nezaměnitelným podpisem Bimba. Vinou minulého režimu upadalo postupně jeho dílo i on sám v pozvolné zapomínání. A tak už si jen pár jeho přátel a hrstka sběratelů uvědomovalo, jaký to byl výborný kreslíř. Až v roce 1994, čtyři roky od Bimbova skonu, proběhla v mladoboleslavské Galerii první obsáhlá výstava, na které jsem se velkou měrou podílel. Tato výstava vzbudila po delší době zájem veřejnosti o jeho obrazy a ilustrace. Tehdy mne ale ani ve snu nenapadlo, že se zásluhou skautského přítele Jana Hosnedla o třináct let později uskuteční ještě větší výstava v Bimbově rodišti v Plzni. A už vůbec mě nenapadlo, že se Bimbova výstava uskuteční v Obecním domě v Praze. Chtěl bych se ještě zmínit o jedné zajímavosti: když jsem poslal do Muzea westernu v americkém Forth Worthu v Texasu kopie Konečného obrazů s westernovou tematikou, tamní pracovníci neskrývali svůj úžas a jen litovali toho, že Konečný není rodilým Američanem, aby tak jeho obrazy mohly viset společně s díly Rassella a Remingtona ... Bimbova tvorba a přátelství s ním ovlivnila a obohatila nejen mé mládí, ale vlastně celý můj život. Kdysi jsem mu dal slib, že se budu snažit o jeho rehabilitaci, a mám dobrý pocit, že se to daří. Věřím, že dílo Bohumila Konečného - Bimby bude mít i v budoucnu své obdivovatele a příznivce.

František Ulč - kurátor výstavy