20.02.2007 - MARKÉTA ČEKANOVÁ - str. 05

Opráší díla Bimby Konečného

V Západočeském muzeu chystají výstavu téměř zapomenutého plzeňského kreslíře

Plzeň - V prvním patře levého křídla Západočeského muzea vzniká výstava, která udělá radost všem milovníkům klasické komiksové kresby - ale nejen jim. Připomene téměř zapomenutého kreslíře a malíře, plzeňského rodáka Bohumila Bimbu Konečného.
„Tady bude ve skutečné velikosti jeho legendární Kulometná rota, tady kresba profesorského sboru školy na Mikulášském náměstí, kam Bimba chodil,“ říká autor a iniciátor výstavy, středoškolský pedagog Jan Hosnedl. Stojí ve vstupní části expozice, kolem něj po zemi leží či stojí spousta obrázků, stará školní tabla, mezi tím notebook a další věci. A velký obraz Žně z padesátých let. „To je asi největší obraz, který nakreslil. Ten pověsíme do chodby,“ vysvětluje Jan Hosnedl.
Výstava bude řazena chronologicky, takže za vzpomínkou na školní léta přijde ukázka prací z dob předválečných a válečných, kdy Bohumil Konečný kreslil pro Humoristické listy, pracoval na reklamách pro Baťu, kreslil vtipy pro německý časopis Lustige Blätter. „Tehdy také kreslil pro dobrodružný časopis Rozruch - tohle jsou obálky,“ ukazuje Jan Hosnedl na další kresby. O kousek dál se už návštěvník ocitne mezi vnadnými, spoře oděnými krasavicemi, jejichž kresby vznikly také během války.
„Tohle kreslil, když bydlel na Liblíně. Byl tak trochu jako Jára Cimrman: místo aby hostinskému platil, maloval mu obrazy,“ podotýká Jan Hosnedl s úsměvem a už přechází do další části připravované výstavy: „Tohle jsou asi dva největší unikáty - obálky z Mladých hlasatelů. O téhle se vůbec nevědělo, ta je z jednoho čísla pátého ročníku. Bílý tesák, Šedý bobr - jedna z nejslavnějších obálek Mladého hlasatele vůbec.“
O pár kroků dál už bude moci návštěvník pohlédnout do tváře rodinných příslušníků Bimbovy rodiny nebo do míst, kam často a rádi jezdili. Přes další komiksovou tvorbu se přehoupne rok 1948 a do Bimbova díla vchází socialistický realismus: továrny, kombajny, traktory. „A tahle část bude věnovaná plakátům. Budou tu vedle sebe krásné plakáty, které dělal pro export, kde jsou krásné dívky, a pak plakáty budovatelské,“ prozrazuje Jan Hosnedl a zastavuje se nad rozměrným plakátem, kde se po poli prohánějí kombajny a který hlásá: „Mechnizací a scelováním půdy za vyšší výnosy“.
Významnou část díla Bohumila Bimby Konečného představují ilustrace k Folgarovkám, které vytvářel společně s Gustavem Krumem. Na výstavě budou zastoupeny všechny. Poslední výstavní místnost zavede návštěvníky do nejsmutnější etapy výtvarníkova života. Setkání s Petrem Sadeckým, který ho okradl o nápady a nakonec mu způsobil i potíže s tehdejší mocí. Závěr výstavy obstarají úplně poslední Konečného práce. „Tohle je obraz, který by se mohl jmenovat Vše, co jsem měl rád a co mi komunisté zakazovali: vnadná dívka, kovbojové, indiáni -a Konečného hlava na talíři. A tohle je jeho vůbec poslední práce: tři pádící koně. To dokončil jen pár dnů před smrtí,“ uzavírá autor výstavy.
Vystavená díla pocházejí od více než dvaceti soukromých sběratelů, z Památníku národního písemnictví. Výstava Zapomenutý malíř Bohumil Konečný začne v muzeu 8. března a potrvá do 29. dubna.

Foto popis| RYCHLÉ ŠÍPY. Bohumil Konečný je autorem časopisových obálek s Rychlými šípy.
Foto autor| FOTO: ARCHIV

Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj