17.03.2007 - MARKÉTA ČEKANOVÁ - str. 11

Zapomenutý malíř Indiáni a hlava na talíři

 

Bohumil Bimba Konečný byl jedním z nejlepších českých kreslířů. Jeho život je příběhem talentovaného člověka narozeného v nesprávnou dobu v nesprávné zemi.

VÝSTAVA

Zapomenutý malíř Bohumil Konečný

Západočeské muzeum Plzeň, autoři Jan Hosnedl a František Ulč. Výstava trvá do 29. dubna, vstupné 20, snížené 10, rodinné 30 korun.
www.zcm.cz, www.bimba.cz

Když se řekne Rychlé šípy, snad každý si vybaví obálku, na níž „šípáci“ shlížejí z věže kostela sv. Jakuba ve Stínadlech. Jde o nejčastěji reprodukovaný obrázek slavné Foglarovy pětice, avšak jméno jeho autora Bohumila Bimby Konečného upadlo skoro v zapomenutí. Nyní ho připomíná výstava v Západočeském muzeu v Plzni, na niž naváže výstava v pražské Galerii Aventinum.

Od Foglara k budování

Bohumil Konečný, jenž mnoho svých děl podepisoval přezdívkou z dětství Bimba, se narodil 19. dubna 1918 v Plzni. Po maturitě byl přijat na výtvarnou akademii a o rok později potkal Jaroslava Foglara. Setkání vyústilo v dlouholetou spolupráci: Konečný přispíval svými kresbami do Mladého hlasatele, do časopisů Ahoj, Rozruch, Vpřed a dalších. „Tady jsme spolu, tohle je můj muž, tohle je taky on,“ ukazuje na staré obálky Eva Konečná, žena, která se stala pro kreslíře inspirací i celoživotní oporou. Nejedna krásná tvář z Bimbových ilustrací má její rysy. Mužské postavy jsou zase nezřídka jeho autoportréty. „Maloval si ale menší nos, větší bradu a nižší čelo,“ poznamenává Konečná.
Úspěšná umělecká budoucnost však na mladého Bohumila nečekala. Jeho studia skončila zavřením vysokých škol v roce 1939. Pracoval tedy v časopisech jako kreslíř. „Tehdy bydlel na soutoku Střely a Berounky a maloval obrazy pro hospodského v Liblíně,“ říká autor výstavy Jan Hosnedl před obrazem, jenž vévodí zadní části expozice a zachycuje mexický motiv.
Po válce se Konečný věnoval plakátové tvorbě a propagačním materiálům, ilustroval Foglarův Vpřed, pro časopis Květen kreslil slavný seriál Zuzanka. Jenže budování společnosti dle komunistických ideálů této tvorbě nepřálo. Dobrodružná literatura přestala vycházet a budovatelská témata jaksi nešla Bimbovi od ruky, ačkoli autorem nejednoho plakátu s kolektivizujícími rolníky nebo dělníky v montérkách je právě on.

Ukradená Octobriana

Tehdy vstoupil do Bimbova života malý kluk jménem Petr Sadecký. Byl jeho obrovským obdivovatelem a v dobách, kdy měl výtvarník málo zajímavé práce, jej zahrnoval nápady. Rostl a dospíval a jako student AMU mu dokonce přinesl zakázku z ciziny. Přivážel náměty zadané údajnou švédskou agenturou a hotové práce odvážel zpátky. Cíl byl bombastický: komiksový seriál, jaký dosud svět neviděl.
Hlavní hrdinka: vnadná a nepřemožitelná Amazona. Měla se pohybovat v prostoru a čase, setkat s Mao Ce-tungem, bojovat s obřím mrožem... To vše vymýšlel Sadecký. Diktoval Bimbovi, co přesně má kreslit, aniž by prozradil cokoli podrobnějšího o scénáři příběhu. Bral si od všeho skici, dokonce i nepovedené náčrtky vytahoval z odpadkového koše.
V roce 1967 se Sadecký z jedné své zahraniční cesty nevrátil. Konečný se nedočkal ani smlouvy se švédským nakladatelem, ani navrácení již vytvořených prací, ani honoráře. On i další umělci, s nimiž se Sadecký stýkal, začali sčítat ztráty. Nakonec ho našli v nakladatelství Karl May Verlag v Bambergu, kde se úspěšně vydával za autora všech ukradených kreseb!
V roce 1971 vychází v Londýně kniha Octobriana a ruský underground. Překvapené západní veřejnosti se zde představují ukázky tvorby ruských disidentů, jejichž dílem je i polonahá divoška s rudou hvězdou na čele Octobriana, bojující proti soudobým vládcům Kremlu za „pravé ideály komunismu“. Autorem knihy je – Petr Sadecký. A Octobriana není nikdo jiný než Bimbova Amazona, jenže s rudou hvězdou a zvětšeným poprsím!
Po skandálu s Octobrianou komunistický režim Konečnému znemožnil publikovat. Mohl jen kreslit ilustrace dopravních nehod do Světa motorů a spolupracoval se slovenskými časopisy. „Období po Sadeckého zmizení bych ze života nejraději vymazala. Manžel jím byl doslova posedlý. Když ho okradl, nebyl můj muž schopen se na nic jiného soustředit, nedokázal malovat ani o ničem jiném mluvit,“ vzpomíná Eva Konečná hořce.
Octobriana začala za železnou oponou žít vlastním životem a stala se kultem. Bohumil Bimba Konečný zemřel 14. ledna 1990 v Kožlanech u Plzně. Zcela zapomenut. Život Petra Sadeckého skončil nedlouho po něm, v Německu. Zařízení jeho bytu včetně Konečného cenných originálů bylo vyvezeno na skládku.
Přesto se autorům výstavy, Janu Hosnedlovi a Františku Ulčovi, podařilo shromáždit několik stovek krásných obrazů, ilustrací i plakátů Bohumila Bimby Konečného. Jsou tu jeho práce z let studentských až po vůbec poslední dokončený obraz s trojicí pádících koní. Nechybějí ani rodinné fotografie.
„Já mám nejraději tenhle jeho obraz: Osud. Taky by se mohl jmenovat Vše, co jsem měl rád a komunisti mi zakazovali,“ uzavírá Jan Hosnedl u obrazu, na němž je krásná pin-up girl, kovboj, indián a Konečného hlava na talíři.

***

Octobriana není nikdo jiný než Bimbova Amazona, jenže s rudou hvězdou a zvětšeným poprsím

Foto popis| TAK KRESLIL Nahoře jeden z reklamních plakátů Bohumila Konečného, dole jeho obraz Osud
Foto autor| 2X FOTO: ARCHIV ZÁPADOČESKÉHO MUZEA V PLZNI